Lorna Byrne

Naděje pomáhá léčit

28. listopadu 2015 v 11:42

LORNA BYRNE: Schody do nebe - úryvek z knihy:

Jednou mi někdo volal a prosil mě, jestli bych nepřijala jednoho mladého muže, který byl po autonehodě. Toho domluveného dne ráno jsem slyšela, jak k brance přijelo auto, a tak jsem šla hned otevřít dveře. Viděla jsem, jak dva lidé, kteří byli, jak jsem předpokládala, jeho rodiče, tlačí na vozíku mladého muže kolem dvaceti let. Představili jsme se a snažili se nějak dostat vozík po schodech do domu.

Seděli jsme u kuchyňského stolu. Podívala jsem se na toho kluka, který se jmenoval Conor; energie kolem něj byla velmi tmavá. Nemohl mluvit a jen nehybně seděl shrbený na vozíku. Jeho matka plakala, když mi rodiče popisovali Conorův zdravotní stav. Měl vážně poškozený mozek a ochrnuté nohy. Jinými částmi těla také moc nepohyboval. Zdálo se, že nic neslyší a ničemu nerozumí. Vůbec nereagoval, a tak s ním nešlo jakkoliv komunikovat. Lékaři řekli, že nemá vůbec žádnou naději a že v tomto stavu už bude do konce života.

Podívala jsem se na jejich syna. Kolem něj byli andělé léčitelé, nicméně kolem jeho těla nebylo žádné energetické světlo. Světlo jeho strážného anděla se otevřelo a já spatřila anděla s velkou mužnou silou. Důrazně mi řekl: "Ten chlapec není žádný kripl, Lorno! Mluv na něj, uslyší tě. Potřebuje mít důvod proč žít. Potřebuje povzbuzení, aby bojoval a zvedl se z toho vozíku, chodil a žil svůj život!"

Pak se světlo jeho strážného anděla znovu zavřelo. Vstala jsem a šla ke Conorovi. Potichu jsem se modlila a během toho se dotkla jeho nohou, rukou, paží a hrudi. Když jsem ucítila tlukot jeho srdce, položila jsem mu ruku na hlavu a podívala se mu do očí. "Vím, že mě slyšíš," řekla jsem. "Já vím, že se uzdravíš, ale musíš pro to bojovat. Musíš se snažit ze všech sil, abys mohl chodit a mluvit. Musíš to udělat. Musíš se chtít uzdravit. Já vidím, že se můžeš vyléčit, mít práci, oženit se a mít děti, ale nesmíš nad sebou zlomit hůl. Musíš bojovat, aby ses uzdravil. Budu se za tebe každý den modlit k Bohu - nenechám tě v tom samotného. Je jedno, co říkají doktoři nebo ostatní, můžeš to dokázat. Můžeš získat svůj život zpět. Ale musíš pro to bojovat!"

Potom jsem přestala mluvit a ještě chvíli se nad ním modlila. Obklopilo ho šest andělů léčitelů. Měli natažené ruce a dotýkali se všech částí jeho těla. "Já vím, že mě slyšíš," řekla jsem mu. "Já vím, že jsi slyšel, co jsem říkala, i když mi to nemůžeš potvrdit. Můžeš to dokázat, ale musíš bojovat."

Jeho rodiče se modlili vedle mě a slzy jim stékaly po tvářích. Uvěřili tomu, co řekli lékaři, a báli se, že přijdou o svou poslední naději. Zoufale chtěli věřit, že existuje možnost, aby se jejich syn uzdravil. Doprovodila jsem je k autu a přitom se stále modlila za Conorovo uzdravení.

Za nějaký čas - mohly to být měsíce, možná i rok - mi jeho rodiče zavolali a řekli mi, že chtějí, abych se s Conorem znovu sešla. Byl to úplně někdo jiný. Byl pořád na vozíku, ale mohl hýbat rukama a hlavou. A mohl mluvit, i když byl jeho hlas roztřesený a bylo těžké mu rozumět, já jsem mu ale rozuměla dobře. Řekl, "Lorno, já jsem tě tenkrát slyšel. Ve svém nitru jsem křičel. Byla jsi jediný člověk, který ve mně neviděl doživotního kripla. Dala jsi mi naději."

Mluvení ho stálo hodně úsilí, takže si na chvíli odpočinul. Usmála jsem se na něj a on mluvil dál. "Dala jsi mi víru a odvahu, abych přinutil svoje tělo, aby mě poslouchalo. Děkuju ti. Vím, že se uzdravím. Budeš se za mě dál modlit?" Pomodlila jsem se nad ním znovu a kolem něj se snesli andělé léčitelé.
Požehnala jsem mu.

Ještě několikrát jsem se od té doby s Conorem setkala - pokaždé na tom byl lépe.
Naposledy jsem ho viděla asi před rokem v Graftonské ulici v Dublinu.
Šel po ulici, smál se a vedl se za ruku s dívkou. Zdálo se, že chodí skvěle.
Po té strašné nehodě na něm nebylo ani památky.
On mě neviděl, ale jeho strážný anděl se otevřel a doširoka se na mě usmál.
Nevím, jestli tohoto mladého muže ještě někdy uvidím,
ale dodnes se za něj modlím a prosím o jeho uzdravení a o to,
aby měl v životě vše, co potřebuje.
.
.
.
.
.
.
.
..

Lorna Byrne - požádejte Boha a anděly, aby Vám pomohli

27. listopadu 2015 v 21:42

Požádejte Boha a anděly, aby vám pomohli,
ale pamatujte, že někdy vás nevyslyší způsobem, jakým byste očekávali;
možná by to nebyla ta správná věc.
Takže ano, lidé skutečně umírají při autonehodách,
ale andělé jsou tam s nimi, pomáhají jim zůstat v klidu a uklidňují je,
když je doprovází na cestě na onen svět.

Někdy i dítě má žít jen velmi krátce a smysl jeho života může být takový,
že každý, kdo s ním přišel do kontaktu, se duchovně více probudí,
více si uvědomí Boha a anděly. To je zázrak sám o sobě.

Častokrát věci, které považujeme za katastrofy, jako např. ztráta práce,
rozpad manželství, neúspěch u zkoušky, jsou ve skutečnosti skryté zázraky
a až za mnoho let, když se lidé podívají zpátky, uvědomí si,
že nějaká taková událost byla významným mezníkem v jejich životech.

Je to váš život a je velmi vzácný. Je vaším úkolem ho žít naplno
nehledě na to, jak zoufalé vám věci připadají.
Mějte víru, že věci dopadnou dobře a pamatujte, že nikdy nejste sami.

Má zkušenost s touto moudrostí v praxi:

Nedávno, když jsem ještě pracovala na své knize, jsem se procházela po takové klikaté cestě s nádhernými velkými stromy v okolí Kilkenny Castle. Šel přede mnou nějaký otec se synem a svými psy. Otec byl už velmi starý a přidržoval se synovy paže. Zjevil se mi strážný anděl toho otce, obrátil se ke mně a usmál se na mě. Jeho strážný anděl mu ve skutečnosti pomáhal jít, ubíral starému muži na váze a držel ho zpříma, pomáhal mu zůstat pohyblivý v těch posledních letech jeho života. Anděl mi ukázal, jak zkřivené byly nohy toho starého muže, a řekla bych, že někdy musel mít opravdu velké bolesti. Bylo báječné vidět s ním jeho anděla, kdyby mu nepomáhal, musel by ten muž vynaložit mnohem víc úsilí, aby mohl jít, a velice rychle by se unavil. Také by mohl spadnout a něco si zlomit. Jeho anděl ho ale nadzvedával a pomáhal mu, aby si více užil roky svého stáří.

Jsem si jistá, že ten starý muž neměl ani potuchy o tom, jak moc mu jeho anděl pomáhá. Kdybych se ho zeptala, možná by řekl, že nevěří na anděly, ale já vím, že někdy během svého života určitě požádal Boha o pomoc.
Možná si myslí, že Bůh ho nevyslyšel nebo že ignoroval jeho přání,
ale v ten den jsem viděla, co všechno pro něj Bůh a andělé dělají,
aby mu usnadnili život.




Zdroj: andelevmychvlasech.cz
.
.
.
.
.
..

Lorna Byrne - Andělé vás neopustí

27. listopadu 2015 v 21:36


Život může být někdy krutý k nám všem.
Ale nikdy si nemyslete, že Bůh nebo andělé vás opustili.
Jsou s vámi celý čas.

Když spadne dítě a odře si koleno, anděl zmírní jeho pád.
Anděl nemůže zabránit tomu, že dítě spadne, protože Bůh nám dal
svobodnou vůli a anděl ji nepřekročí, ale může zbrzdit jeho pád
a také to udělá. Bez andělů by byl pád mnohem vážnější.

Někdy, když se někomu stane něco hrozného, např. autonehoda,
lodní nehoda nebo se ztratí v horách, řekne vám, že byl zázrak,
že přežil.
Ve skutečnosti přežil, protože andělé mu dali extra sílu,
aby mohl běžet rychleji, zvednout něco těžkého nebo aby jeho tělo
zůstalo dostatečné teplé, nebo mu seslali někoho, kdo přišel právě včas,
aby ho zachránil. Cokoliv bylo potřeba v dané situaci.


Zdroj: andelevmychvlasech.cz
.
.
.
.
.

Lorna Byrne v Praze 22. 3. 2015

27. listopadu 2015 v 21:11
Lorna Byrne podruhé navštívila Prahu a vyprodala sál pro 1000 v rekordním čase 24 minut.

.
.
.
.
.
.
.
 
 

Reklama